Správa Třeštiny v letech 1938 až 1945 autor Antonín Krejčí z č.24 a JUDr. Miloš Frebort

4/ SPRÁVA TŘEŠTINY ZA OKUPACE /9.10.1938-8.5.1945/

Rozhodnutím německých úřadů bylo rovněž v Třeštině rozpuštěno obecní zastupitelstvo, vzešlé z voleb ČSR v r.1938 a starostou /Burgermeister/ byl jmenován Jan Tichý z č.27. Ten stál v čele jmenované rady, složené ze 2 náměstků a 4 radních. Správa obce podléhala obvodnímu starostovi v Úsově /Amtsleiter/.

Dle dochovalých zápisů probíhalo zavádění správy obce německými úřady následujícím způsobem:

Na základě výnosu okresního úřadu v Zábřeze /Bezirtsbehorde Hohenstadt/ ze 17.10.1938 o předání obecní správy byl jménem vedoucího civilní správy vojenské skupiny I. pověřen Jan Tichý, rolník z č.27, převzetím úřady starosty v Třeštině.

Dne 21.10.1938 odstupující starosta Jaromír Merta z č.3 předal úřad novému starostovi Janu Tichému. Byly předány:

- Protokol, razítka, protokolní knihy aj.

- Spis o volbách v r.1938.

- Seznamy povodňových škod z r.1938, kvitance na 51.000 Kč k okamžité výpomoci zeměd.rady v Brně.

- 2 klíče od železné truhly se starými spisy.

Dne 23.10.1938 bylo pokračováno v předání činnosti obce. Nový starosta pověřil Antonína Freborta z č.62 funkcí pokladníka obce k dalšímu vedení obecní pokladny, účetních knih, inventáře apod.

Pomocným pokladníkem, správou obecních býků plemenných byl pověřen jejich dosavadní správce Karel Jarmara z č.40.

Dne 16.11.1938 starosta svolal schůzi zástupců spolků v obci: Národní jednoty, SOKOLA a složek Republikánské strany. Starosta přečetl dopis Klosse Františka, starosty obce Bezděkov u Úsova, ustanovenoveného vedením okresu jako TREUHANDERa, tj. státního důvěrníka nad majetkem a spolkovou činností. Z vyššího rozkazu byla zastavena spolková činnost, jakož i zakázáno provádět majetkové změny. Bylo nařízeno sepsat podrobný přehledný výkaz věcí i finanční hotovosti spolků a tento předat starostovi obce do večera 18.11.t.r. Starosta obce Jan Tichý, na něhož byla přenesena odpovědnost hlavně za majetek jmenovaných spolků, přenesl tuto odpovědnost na jejich funkcionáře. A sice na Jaromíra Mertu ohledně Sokola, Františka Laštůvku pokud jde o Republikánskou stranu /jako důvěrníka této strany/. Národní jednota již dříve zanikla a neměla funkcionáře, ani nezanechala majetek. Za vedení obce byli podepsáni: Jan Tichý, starosta, Karel Merta /č.2/, Karel Jarmara /č.40/, Antonín Frebort /č.62/, Jindřich Havlíček /č.23/ a Jaromír Merta /č.3/. Všechny zápisy z obecní rady byly podepisovány jejími přítomnými členy.

Dne 24.11.1938 na schůzi obecních radních byla projednána příprava doplňovacích voleb do Říšského sněmu dne 4.12.1938. Bylo rozhodnuto o uskutečnění těchto voleb v místnosti obecní kanceláře v době od 8,00 do 17,00 hod. Předem pořídit a vystavit voličské seznamy. Na neděli 27.11.1938 v 15,00 svolala volební kancelář SdP /Sudetoněmecké strany/ volební schůzi v sále hostince u Navrátilů. Bylo rozhodnuto provést agitaci účasti na této schůzi.

Na schůzi dne 4.2.1939 se stal novým radním Jaroslav Janíček, řidící učitel obecné školy.

Schůze obecních radních 25.2.1939 byla informována o oznámení vedoucího Hitlerovy mládeže, že se dostaví na jednání obecních radních ohledně zařízení potřebné částky na výchovu mládeže do obecního rozpočtu na roky 1939 a 1940.

Na programu schůze 29.3.1939 bylo jmenování obecních radních a rozdělení práce. Dnem 1.dubna 1939 vstupovat v platnost nový obecní řád.

Na základě schválení NSDAP v Zábřeze ze dne 22.3.1939 jmenoval starosta obecní radní a předal jim jmenovací listiny na období od 29.3.1939 do 29.3.1945. Dle německého obecního řádu starosta podal vysvětlení o úkolech radních a o spolupráci se starostou. Poté všichni radní složili slib do rukou starosty obce a předepsanou přísahu. Odpovědnost byla rozdělena následovně:

Starosta: vedení korespondence apod. Starosta stanoví úřední hodiny.

Náměstci starosty:

Jindřich Havlíček povede WHW, bude ochráncem rostlinstva – zpravodajem.
Jaromír Merta: povede katastr, stavební záležitosti, závazky o právech a povinnostech obce. Oba náměstci budou vypomáhat dle potřeby starostovi obce.

Radní:
Jaroslav Janíček vede záležitosti školní, kostelní, osvětové, knihovnu, spoluúčast na vybudování archivu.
František Laštůvka: Jde o nově zavedenou funkci vedoucího rostlinstva /Ortsbauernfuhrer/, který spravuje veškeré zemdělské záležitosti.
Karel Jarmara: vede veškeré obecní práce, dohlíží na obecní majetek, vede evidenci nezaměstnaných, správu obecních plemeníků.
Antonín Frebort: vede obecní pokladnictví.

Starosta informoval, že do Úsova bude dosazen úřední obvodní starosta /Amtsleiter/, jemuž budou podléhat obce a budou na něj přeneseny působnosti okresu ve věci správy úřední, policie a stavební záležitosti.

Na schůzi 13.4.1939 bylo sděleno: toho dne došly do obce klíče od obecní knihovny a seznam knih, které musí být vyřazeny a zaslány okresnímu úřadu. Po vyřazení knih bude povoleno přistoupit k půjčování knih občanům.

Vedoucí NSDAP v Úsově vyzval zástupce obce k odběru 14ti deníku “NSGemeinde” /”Obec”/. Bylo usneseno, že pro obec bude odebírán 1 výtisk /neboť pro neznalost němčiny by nebylo účelné odebírat více výtisků/.

Občané obce – rukojmí za německé okupace

Vzhledem ke vzrůstajícím potížím fašistického Německa ve válce, porážkám na frontách a rostoucímu odporu českého obyvatelstva proti okupaci byly v českých obcích Sudet určeni občané- rukojmí, kteří měli ručit za pořádek a být zodpovědni za to, že nebude proveden žádný “protistátní čin” v obcích. Podle nařízení německých orgánů se ustanovení občanů obce jako rukojmí provádělo tajně a tyto osoby měly zůstat navzájem utajeny. Podle nařízení z 20.ledna 1944 se měly “zodpovědné” osoby rovněž zúčastňovat pátrání po uprchlých Češích a jejich spolupracovnících. Byly vydány tajné směrnice o tom, jak má být postupováno při projednávání nových úkolů rukojmích.

7.dubna 1944 byla realizována rychlá akce pro účely Gestapa, a sice amtsleitři museli urychleně vypracovat seznam všech Čechů v obcích: v prvé řadě vysokoškoláků, bývalých vyšších úředníků, důstojníků, legionářů, stranických funkcionářů, učitelů, majitelů podniků aj. V seznamech měly být uvedeny též osobní údaje, data narození a adresy.

Nepodařilo se zjistit, kdo navrhl a vybral z občanů tyto rukojmí v Třeštině. Byli ponejvíce vybráni z řad majetnějších občanů, zřejmě k nim rovněž patřil řidící učitel české školy Jaroslav Janíček.

Pro pamětní knihu obce Třeštiny napsali Antonín Krejčí z č.24 v březnu 1954 a část “Občané obce-rukojmí za německé okupace” JUDr. Miloš Frebort.

V Praze dne 15.března 2008.