O obci

Vesnice leží v Olomouckém kraji, okres Šumperk, region Mohelnicko, které tvoří tyto obce Líšnice, Loštice, Klopina, Krchleby, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice, Třeština, Úsov.

Okraje Mohelnicka tvoří nepříliš výrazné vyvýšeniny, jejichž nadmořská výška nepřesahuje 600 metrů. V západní části je to Mírovská vrchovina, pro kterou jsou typické oblá temena kopců a poměrně hluboce zařezaná údolí vodních toků. Na východě se zprvu pozvolně a posléze i výrazněji zvedá Úsovská vrchovina, které vévodí skalnatý vrch Bradlo. Mezi oběma vrchovinami se nachází Mohelnická brázda. Touto protáhlou a přitom úzkou sníženinou protéká řeka Morava. Nejvýznamnějším přítokem Moravy v naší oblasti je řeka Třebůvka. Její hluboké údolí odděluje Mírovskou vrchovinu od nejsevernějších výběžků Bouzovské vrchoviny. Celkově se dá říci, že krajina Mohelnicka má sice převážně poklidný ráz, ale rozhodně není jednotvárná.

Mohelnická brázda je protáhlá a poměrně úzká sníženina protékaná řekou Moravou. Z celkové délky sníženiny, která činí 30 km, připadá na oblast Mohelnicka přibližně jedna třetina. Mohelnická brázda má charakter roviny s minimálními výškovými rozdíly a nadmořskou výšku 240 až 260 metrů. Řeka Morava zde dosud místy protéká původním meandrujícím korytem, na jiných místech však byl její tok již upraven. Část široké říční nivy byla pozměněna těžbou štěrkopísků, v jejímž důsledku zde vznikla rozsáhlá a hluboká jezera, z nichž nejvýznamnější je Moravičanské jezero.

Třeština leží v mírně zvlněné krajině v jižním cípu Mohelnické brázdy v bezprostřední blízkosti přírodních jezer vytvořených těžbou štěrkopísku. Katastr o rozloze 543 hektarů se rozkládá v nivě na levém břehu řeky Moravy. Terén katastru obce je převážně rovinatý s celou řadou hájků se smíšeným lesním porostem. Na východ se pak zvedá mírná terenní vlna z roviny Mohelnické brázdy směrem k obci Police. Katastr obce sousedící s těžbou štěrkopísku v katastru Mohelnice je také významným nalezištěm a přírodním zdrojem této suroviny.

Obec je vzdálená 50 km od Olomouce Krajského města Olomouckého kraje a od Města Mohelnice, které je pro obec Třeština obcí s rozšířenou působností je vzdálena 4 km. Silnicemi je obec spojena s obcí Mohelnice vzdálenost 4 km, s obcí Stavenice vzdálenost 2 km, s obcí Police vzdálenost 3 km, s obcí Dubicko vzdálenost 4 km a s obcí Bohuslavice vzdálenost 5 km. Svými katastrálními hranicemi sousedí s katastrálním územím města Mohelnice, katastrálním územím obce Stavenice, katastrálním územím obce Police a katastrálním územím, obce Dubicko a katastrálním územím obce Bohuslavice. Obec se nachází v bezprostřední blízkosti Chráněné krajiné oblasti Litovelské Pomoraví.

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví leží mezi Mohelnicí a Olomoucí podél řeka Moravy a rozkládá se na ploše 96 km2, kde zaujímá úzký 3 - 8 km široký pruh lužních lesů a luk. Poslání chráněné krajiné oblasti je trvale zajišťovat zvýšenou ochranu a ekologicky šetrné obhospodařování krajiny údolní nivy řeky Moravy s mimořádně vysokým soustředěním přírodních hodnot. Jádro chráněné krajinné oblasti a současně hlavní přírodovědný fenomén oblasti tvoří vnitrozemská říční delta (přirozeně meandrující tok řeky Moravy, která se větví v řadu bočních stálých i periodických říčních ramen) a navazující komplexy cenných lužních lesů, vlhkých nivních luk a mokřadů. Do Litovelského Pomoraví patří také krasové území vrchu Třesín se známými veřejnosti zpřístupněnými jeskyněmi a oblast chlumních listnatých lesů Doubrava. Okrajově zasahují do chráněné krajinné oblasti plošně nevýznamné enklávy orné půdy a zastavěná území obcí. Přirovnáme-li Moravu k tepně, pak srdcem oblasti jsou lužní lesy, které společně se systémem tzv. selských hrází plnily již od středověku také protipovodňovou funkci. Pro své mimořádné přírodní hodnoty zde bylo vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území.

Obec Třeština přiléhá k druhé polovině oblasti chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, kterou tvoří masiv Doubravy, mírně zvlněná pahorkatina, kde se díky rozumnému hospodaření v minulosti (lichtensteinské panství) zachoval komplex chlumních doubrav.

Obec Třeština je vzdálena pouhé 4 km od města Úsov, kde se nachází jeden z nejstarších dochovaných severomoravských hradů, postavený ve stylu Francouzského kastela. Hrad Úsov byl založen ve 13. století. Poprvé se připomíná v roce 1260 v přídomku Jiljího ze Švábenic. Podle velkorysosti stavby u nás neobvyklého typu se předpokládá, že hrad založili čeští králové. V roce 1276 byl Úsov již opět královským majetkem a zůstal jím s krátkou přestávkou až do roku 1408. V letech 1416–1513 patřil pánům z Vlašimi, 1513–1597 pánům z Boskovic. Po nich Úsov získali Lichtenštejnové, kteří ho vlastnili až do roku 1945. Na konci 17. století část přestavěna na zámek. Poté co původní majitelé zámku, Liechtenštejnové, přenesli centrum svého panství na Nové Zámky, hledalo se pro zámek nové využití. V letech 1852–1867 zde byla umístěna lesnická škola, v roce 1900 zde bylo zřízeno lovecko-lesnické muzeum, kam byly soustředěny lichtenštejnské lovecké sbírky. Toto muzeum je v zámku dodnes. Součástí muzea je sbírka trofejí, pocházejících z výprav Liechtenštejnů do Afriky. Dále je k vidění sbírka trofejí našich savců a ptactva. K zajímavostem patří kolekce kuriozních pytláckých zbraní a loveckých pušek. Součástí expozice je Galerie akademického malíře Lubomíra Bartoše. Ve výstavních prostorách jsou v průběhu hl. sezóny různé výstavy.

Součástí obce je 1 km vzdálená osada Háj, která má velmi významné historické prameny. Osada se nachází na západ od obce, téměž na hranici s katastrem obce Bohuslavice. V této osadě se nachází penzion VILA HÁJ včetně restaurace s venkovním posezením, vodní elektrárna a rozsáhlé stáje pro chov koní. V současné době zde trvale žije pouze jedna rodina v jednom rodinném domě č.p. 93 manželé Groharovi s dětmi. Ostatní čísla popisná jsou využívána jako rekreační objekty nebo k přechodnému ubytování.

Řeka Morava, která je srdcem této oblasti a tvoří hranici katastrálního území Třeštiny a Mohelnice již po staletí sužuje vesnici opakujícími se záplavami. Nejrozsáhlejší povodní 20. století, kterou obec postihla byly záplavy v červenci roku 1997, kdy došlo k zatopení více než dvou třetin obce. Z důvodu ochrany obce před vodním živlem byly kolem obce v 60. létech 20. století vybudovány ochranné protipovodňové hráze, které byly po stoleté vodě v roce 1997 celkově zrekonstruovány mimo části osada Háj, kde ještě v roce 2006 není hráz dobudována z důvodu nedořešených restitučních nároků dědiců po rodině Plhákových.

Obec je spojena s okolním světem pouze pozemními komunikacemi, železnice se nachází ve 4 km vzdáleném městě Mohelnice. Doprava obyvatelstva probíhá veřejnou autobusovou silniční dopravou nebo soukromou automobilovou silniční dopravou. Vzhledem k charakteru okolní krajiny obvatelstvo ve značné míře upřednostňuje cykloturistitu a to zejména v letních měsících při dopravě do zaměstnání.

Podnebí katastrálního území je mírné, s pravidelným střídaním čtyř ročních období, zimní měsíce jsou mírné bez výrazných výkyvů max. teploty od 15 do 25 stupňů celsia pod nulou, jarní a podzimní teplotní výkyvy se pohybují zpravidla v rozmezí 10 až 20 stupňů celsia nad nulou, v letních měsících vystupuje teplota v průměru na 25 až 30 stupňů celsia. Počasí je značně ovlivňováno vytvořenými jezery pro těžbu štěrkopísku a to zejména v jarních a podzimních měsících tyto jezera vytvářejí kolem obce v ranních a večerních hodinách mlžný opar a v případě dešťů mají vliv na úhrn srážek na území obce. Poloha katastrálního území zaručeje obci poměrně stabilní podnebí bez extrémních výkyvů pokud k těmto extrémním změnám nedochází v celorepublikovém měřídku. Rozsah vodních ploch v okolí obce i skutečnost, že obec je vytvořena na odvodněných lukách a mokředlech má vliv na zvýšený výskyt komárů v katastrálním území obce.