Frebort Rudolf

FREBORT Rudolf , ev.č.26.582, nar. 19.12.1880 v Moravičanech č.15, d.o.Třeština, okres Šumperk, zedník.

Po vypuknutí 1. světové války byl za mobilizace v létě 1914 povolán do rakousko-uherské armády jako pěšák 13. zeměbraneckého pluku v Šumperku a vyslán na ruskou frontu. 22.6.1915 padl do zajetí při vyslání na hlídku s dalším legionářem u Klimontova v ruském Polsku. Postupně byl umístěn v zajateckých táborech v újezdním městě Muromu ve Vladimirské gubernii /pracoval v továrně/, v Možajsku, Charkově a v rudném dole v Božedasu u Orla. Rovněž byl vyslán na zemědělské práce.

Reagoval na provolání Československé národní rady z konce května 1917 a v červnu téhož roku se přihlásil na sborné stanici v Borispolu v Poltavské gubernii na Ukrajině do legií. 4.7.1917 byl zařazen jako dobrovolec do 6.pěšího Hanáckého pluku jako střelec 11.roty /2.divize/. 24.12.1917 byl převelen k 1.baterii 2.dělostřeleckého divizionu /oddílu/. V březnu 1918 se svojí baterií prodělal v bojích s postupujícími německými jednotkami odsun čsl.sboru z Ukrajiny přes Bachmač na východ. Při průjezdu Penzou koncem března-počátkem dubna 1918 jeho ešelon v souladu s dohodou se sovětskou vládou musel rovněž odevzdat rudoarmějcům všechna děla a munici k nim, jakož i většinu pušek a kulometů. Kromě povoleného nevelkého množství pušek, jednoho kulometu a menšího množství munice k ochraně ešelonu, si legionáři různě ukryli část zbraní ve svých vagonech.

V době vypuknutí otevřeného nepřátelství mezi čs.legiemi a sovětskou vládou se ešelon s částí 2.dělostřeleckého divizionu právě nacházel na nádraží v Mariinsku společně s částí 7.střeleckého pluku pod velením zástupce velitele pluku kpt.Kadlece. Od počátku vypuknutí bojů 25.května 1918 se Rudolf Frebort jako dělostřelec zúčastnil bojů východosibiřské skupiny legií pod velením velitele 7.pluku kpt.Gajdy a kpt.Kadlece proti sovětským vojskům na sibiřské magistrále. Boje pokračovaly do konce srpna 1918, kdy legie ovládly celou magistrálu až k jezeru Bajkal, kde se spojily s vladivostockou skupinou legií. Jmenovaný se zúčastnil prvního bojového vystoupení v Mariinsku 25.5.1918, následně pod Kargatem a Tatarskou, jakož i všech bojů východosibiřské skupiny proti sovětským vojskům, do nichž byla zapojena jeho baterie.

Dne 25.5.1918 se v Mariinsku nacházelo celkem 1.000 legionářů, vyzbrojených pouze 100 puškami a několika kulomety. Dle vyprávění R.Freborta , který se zúčastnil boje o nádraží a město, se legionáři při překvapivém útoku téměř s prázdnýma rukama zmocnili velkého množství lehkých zbraní a rovněž dvou děl. Tato okamžitě obrátili proti rudoarmějcům. Čs. legie během 3 měsíců dobyly všechna města a železniční stanice na magistrále až po Irkutsk a dále přes tunely v pohoří před Bajkalem až k samotnému jezeru.

1.9.1918 byl R.Frebort povýšen na nápředníka /svobodník/. V září 1918 byl jako dělostřelec v rámci vojsk 2.divize pod velením nově povýšeného velitele této divize gen.Gajdy urychleně navrácen od jezera Bajkal několik tisíc km zpět na západ na severouralskou frontu. Na povolžské frontě se totiž nepříznivě vyvíjela situace pro jednotky 1.divize pod sílícím tlakem Rudé armády. V zimě 1918 se R.Frebort zúčastnil tažení proti sovětským vojskům na Urale, jmenovitě bojů od železniční stanici Kondon , železniční zastávku č.59 a dalších bojů své baterie.

Po stažení 2.divize ze severouralské fronty počátkem r.1919 byl rovněž nasazen se svou baterií na ochranu Transsibiřské magistrály.

3.4.1919 byl převelen ke 3.oddílu těžkého dělostřelectva nově formované 3.divize /nebo-li 3.těžkému dělostřeleckému divizionu/. 29.5.1919 byl zařazen k 1.baterii 48´´´ houfnic tohoto oddílu.

7.7.1919 bylo vojenskou lékařskou komisí 3.divize v Krasnojarsku rozhodnuto kvůli chronickému nachlazení o jeho evakuaci do vlasti. Evakuačním vlakem 3.divize odjel z Krasnojarsku do Vladivostoku a odtud 27.10.1919 odplul lodí “Capetown Maru” do vlasti .

Po návratu do republiky pracoval jako zedník v Třeštině. Při pozemkové reformě v r.1923 mu byla jako legionáři přidělena louka z knížecího majetku Lichtenstejnů u lesa Doubravy u Moravičan.

Jmenovanému byly uděleny Revoluční medajle, medajle Vítězství a medajle Čs. dělostřelectvo na Rusi.

Zemřel 1.2.1969.

Informace byla vypracována na základě sdělení jmenovaného a osobní složky ve Vojenském historickém archivu v Praze.

JUDr.Miloš Frebort